Leden 2012

Hlas tmy | Voice of darkness

25. ledna 2012 v 23:23 | Denisa Kadlecová |  Fotky
Přidávám další várku fotografií, které nevznikly za zrovna příznivého počasí. To však nemění nic na tom, abych seděla doma a koukala skrz prsty do zdi. I černo a temnota má něco do sebe, a ne?

Hráz místního rybníka - Místo nevypadá zrovna dvakrát nejlépe. Abych mohla udělat vůbec nějakou fotku, musela jsem si na místo přinést prkno, které jsem položila do nízké vody a na něj pak položit i stativ. Kromě toho bylo potřeba vytrhat trávu, která mi ničila výhled a hlavně si obout boty do vody! I přesto jsem si ale domů pár těch deci přitáhla a fotka myslím stojí zato ..


Tato fotografie nepatří zrovna mezi nejaktuálnější, ale nedávno jsem jí našla na starém laptopu a chytla mě za srdce, proto ji do této kompilace přidávám a popravdě - jsem na ní moc pyšná ..


Sloupy s elektrickým vedením se mi staly vhodným objektem na focení při toulkách krajinou obklopenou depresivními oblaky, odstín - B&W ..

Uzávěr vody ve starém sklepě opuštěného domu. Opět posloužil jako perfektní předmět na focení ..

"U Dvou Siluet" - původně jedna fotografie duplikovaná do stejného snímku ..
Počet komentářů: 1

Odkud přichází inspirace?

16. ledna 2012 v 1:32 | Denisa Kadlecová |  Články
Po shlédnuté filmu Kyss Mig jsem zjistila, že inspirace se ke mně dostavuje i ve chvíli, kdy bych to nikdy nečekala. Občas se mi naskytnou chvíle, kdy ztrácím představu o životě a budoucnosti, a tak jsem si řekla, že to musím nějak napravit.

Albert Einstein pravil: "Nejkrásnější věc, kterou můžeme objevit, je záhada" a já na tu záhadu právě přišla.
Probrouzdala jsem si internet a hledala inspiraci, která mě zvedne ze židle a ukáže mi mojí cestu. Hledala jsem něco ve spojení - naučit se, ale přitom se nechat i inspirovat a otevřít oči.

Narazila jsem na švédský film Kyss Mig, který jsem s chutí zkoukla od začátku až do konce. Nevynechala jsem ani jednu vteřinu záběru, protože jsem už od začátku filmu věděla, že se mi všechny naděje opět vrací. Naučila jsem se pár švédských slov a navíc jsem zjistila, že nic není ztraceno, ani naděje, která se občas ztrácí jako pára ve vzduchu. Navíc jsem měla možnost nahlédnout do očí hlavní herečky Liv Mjönes, ze které číší tolik zvláštní energie a pod jejím drsným exteriérem bije citlivá duše. Nechce se mi děj filmu popisovat, protože aby to vůbec někdo pochopil, musel by se na film sám podívat, nicméně tímto chci říct, že i z takových záležitostí, jak právě z tohoto filmu, dokáže člověk dostat novou inspiraci a naději do života.


Na obrázku je švédská herečka Liv Mjönes s jejíma dokonalýma a hlubokýma očima..
Počet komentářů: 3

Poslední minuty před odjezdem ..

10. ledna 2012 v 15:55 | Denisa Kadlecová

Tvůj vlak už dávno odjel .. na pláž posetou růžemi,
můj vlak se už dávno ztratil .. v siluetách kostelních zvonů.
Čekala jsem na rozhodnutí, ale ty jsi byla rychlejší,
zatímco já odcházela, ty sis užíval večera šansonů.

Vím, jsem socha .. z porcelánu.
Neznám cit, lásku, ani život. Nechci žít ..
Nemám potřebu ztrácet čas a noci o Tobě snít.

Uvědomuji si svých nedostatků a chyb,
nejsem slepý pianista, jenž žije pro jediný stisk.
Uvědomuji si, že smrt není řešením,
ale být stále tady je pro mě velký risk.

Chci tu být, žít a snít .. ale nevím o kom ..
Nechci tvrdit, že smrt je to, po čem toužím,

.. protože smrt je štace bez zpáteční jízdenky.
Počet komentářů: 2