O rok zpět ..

20. prosince 2011 v 15:40 | Denisa Kadlecová |  Fotky
Před pěti dny to byl rok, co jsem dostala nálepku diabetes. No, abych to nebyla já, hned jsem si ji strhla z čela a stále si tvrdila, že jsem úplně zdravý člověk a nebudu si muset čtyřikrát denně píchat inzulín, patnáctkrát za den do prstu a ještě k tomu ze sebe vymačkávat tolik krve. Ani teď nechci tvrdit, že mám cukrovku, ale nejradši bych to ze sebe vykřičela nahlas a smířila se s tím. Nejde to. Ikdyž se snažím a vím, že mi prostě selhal důležitý orgán, dělám to, co jsem dělala i jako zcela zdravý člověk. Nevím, je to těžké popsat, ale připadá mi, že všichni lidé kolem mě, kteří vědí, že mám diabetes se mnou zachází jako se zdravým člověkem. Nabízí mi alkohol, sladké, musím vykonávat náročnou fyzickou práci a nikdo nebere ohled na to, jestli budu mít hypoglykemii a upadnu do kómatu nebo jestli budu mít naopak hyperglykémii a upadnu do bezvědomí, ze kterého se stejně jako z hypa nemusím už dostat zdravá nebo vůbec živá ..

Kamkoliv se dostanu nebo jsem na zajímavém místě, vše si dokumentuji. V lepším případě na foťák, v horším telefonem. Přikládám pár fotek z mých vůbec prvních dnů v nemocnici, které jsou vyfocené, jak jinak než telefonem. Je to odporná vzpomínka .. vzpomínat na to, jak se mnou musel personál chodit na toaletu, přepichovat mi kapačky, několikrát mě vzbouzet z bezvědomí, musela jsem si měřit, kolik jsem toho přesně vypila a naopak .. Nejhorší vzpomínky mám ale na personál, který se ke mně choval nepříčetně. Už je to rok, ale stále mám v sobě tolik nenávisti a vůbec netuším, jak se jí zbavit. Uff, já to ale potřebuji .. Potřebuji si od dnešního dne vybavovat všechny vzpomínky a zjistit tak, kde jsem selhala. Je mi jasné, že se mi stav xkrát zhorší, než jak jsem na tom právě teď, ale bez toho, abych se dozvěděla, kde se stal zkrat to prostě nechat nemůžu ..

8. den v nemocnici. Byl to také můj první den, co jsem se konečně mohla posadit ..

Opuchlá ruka s velkou modřinou .. Takových modřin jsem měla ještě pěknou řádku
Až na čtvrtý pokus se povedlo napíchnout kanylu ..
Nateklá ruka a ještě k tomu pěkně utažená! To mi rvalo nervy ..

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Lenka Hornová Lenka Hornová | E-mail | 20. prosince 2011 v 20:21 | Reagovat

Denisko,jsi statečná,tak sakra bojuj,přenesla ses už přez hodně věcí!!!Až někdy budeš na facebooku tak si napíšeme.Drž se kočko!

2 IvaP IvaP | E-mail | 22. prosince 2011 v 20:57 | Reagovat

Deniso, Vy jste zázračný druh Homo Sapiens. Dnes jsem na Vás narazila a patří Vám můj obdiv! Držím Vám palce a na Váš blog se budu velmi ráda vracet.

3 Magda Magda | E-mail | 23. prosince 2011 v 17:37 | Reagovat

Denisko!!!!!Drž se!!!!!Já vím,přišlo toho na tebe tak moc v krátkou chvíli,ale musíš žít!Mrzí mě,že už moc nepřispíváš na tento blog ani na idnes,ale věřím že budeš brzo v pořádku.Najdi si psychologa a uvidíš,bude to člověk o kterého se budeš moct opřít nebo pokud už nějakého máš,musíte si důvěřovat.Věřím,že budeš v pořádku.
M.H.

4 esthee esthee | E-mail | 5. ledna 2012 v 15:24 | Reagovat

Deniso,mate velmi pekne stranky! :-)

5 Kvakva Kvakva | Web | 15. dubna 2012 v 15:55 | Reagovat

u mna to bude tiež už skoro rok či som bola v nemocnici a tiež som mala strašnú potrebu fotiť si kanilu :D a tu krv ako mi ide v tej hadičke :D

6 Ophelia Ophelia | Web | 22. dubna 2012 v 13:57 | Reagovat

Ahoj. Moje nejlepší kamarádka má taky cukrovku. Má ji od září roku 2011 a je přesně stejná jako ty- když si má dát jenom jednu jednotku, vezme si dvě, nebo vůbec. Někdy si třeba zapomene úplně píchnout, někdy to odloží o hodinu, že se jí nechce. Kolikrát si zapomene do školy vzít inzulín a musí skončit vyučování a jet domů...

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.