Všichni jsme různí. Jedni takoví, nějací zase makoví. Někdo hledá vztah na celý život, někdo zase sex na jednu noc pod záštitkou zpříjemnění dosavadního života. Poznala jsem ženu, které táhlo k dobrých padesáti let, ale lásku nikdy v životě nepotkala, tedy spíše láska nepotkala ji. Sexuchtivá, bezdětná a navíc vdova. Pro většinu lidí se tato žena stává synonem zlatokopky nebo tzv. "roztáhninožky". Pro mě osobně to byla ale žena zoufalá, která měla svých starostí dost a teď se je snaží vynahradit, bohužel ale marně.
"Víš, před několika lety jsem se vdala a cítila jsem se jako prase v žitě. Měla jsem všechno, na co jsem si ukázala. Dům, auto, šperky, luxusní dovolené. I přes to všechno mi ale chyběla láska!" řekla Klára.
(Nechci udávat její reálné jméno, proto ji nazvěme třeba Klárou)
Klářin manžel ale po několika letech zemřel a ona zůstala naspás všem problémům, které tu po jejím manželovi zbyly. Dluhy, nevyjasněné věci mezi jeho známými a zase ty pekelné dluhy. Začala se utápět v alkoholu až jednoho dne skončila v psychiatrické léčebně. Po třech měsícech ji úspěšně opustila - byla jako znovuzrozená. Nic jí k alkoholu netáhlo. Nic, až na občasný sex, který alkohol samosebou doprovázel.
Klára si užívala nezávazného sexu den co den až do doby, co jí přišel dopis od katastrálního úřadu, že po jejím manželovi zbyly jakési pozemky v jižních čechách. Neváhala a vše rozprodala. Do náruče se jí sypaly statisíce, ba dokonce i milióny. Zprvu nevěděla co s nimi bude dělat. Koupí si nový luxusní dům nebo si bude platit mladé zajíčky, aby jí tu všechnu bolest vynahradili?
Rozhodla se rozumně. Zaplatila si kvalitní dovolenou na Nový Zéland, kde strávila krásných čtrnáct dní. Sice sama, ale užívala si toho jak jen to šlo. Jakmile přijela domu, byla od její kamarádky Šárky pozvaná na sklenku bílého vínka.
"Kláruš, měla by sis konečně někoho najít a zamilovat se až po uši, je to krásný pocit, to ti zaručuji!" poradila jí dlouholetá kamarádka.
Klára ji kupodivu poslechla. Od doby, co si přišla na pěkný balík peněz se začala chovat poněkud sobecky až arogantně. Na nikoho nemyslela, ve všem dobrém viděla jen sebe. A proč? Důvod je prostý! Dlouhou dobu se snažil najít opravdovou lásku. Začala hledat toho pravého mezi svými vrstevníky. Narazila ale na tolik pitomců, že jí ani jeden ničím neuspokojoval. Jeden trávil hodiny po hospodách v pracovním oděvu, druhý nosil ponožky v sandálech, třetí, ač se na první pohled zdál jako ten pravý, byl tak pečlivý a klidný, až to bolelo. Každý den musel mít ve skříni ve sloupku čisté a navoněné košile, stejně tak každý den čerstvé jídlo nebo noviny na stole. To ji nesmírně vadilo. Ani jeden nebyl to, co očekávala. Žádný z nich ji nedal lásku, něhu, ale ani pochopení. O postelových scénách nemluvě.
Rozhodla se, že to, co opravdu potřebuje, je kvalitní sex, při kterém se uvolní a vyžene z hlavy všechno to špatné, co jí den co den doprovází. Přes internet si našla několik mladých a ještě nevyzrálých zajíčků, nazvěme je raději studenty ve finanční tísni. Ti ji splnili to, co očekávala a dlouhou dobu potřebovala. Nezávazný sex dvakrát denně. V noci, po pár skleničkách vínka a ráno nezávazný sexík bez předehry, aby jí den šel od ruky. V koupelně, v posteli, na zemi nebo na kuchyňské lince - neřešila, kde se má její životní naplnění odehrát, hlavní bylo to, že se tak stalo.
Jednoho dne jí ale zavolala kamarádka Lída.
"No Kláro, to si ze mě vážně děláš srandu?"
"A co se stalo, Liduško?"
"Včera večer přišel domů Martin a říkal, kolik mu platíš. Ty jsi ale pěkná .. kurva!"
"Proboha, jaký Martin? Žádného neznám!"
"Můj syn ty couro," a zavěsila.
Klára byla z toho všeho celá vyděšená a cítila se pod psa. Nevěděla kam šlápnout a už vůbec nevěděla, co si po tom telefonátu má myslet. Zavolat Martinovi? To je hloupost, je to k ničemu!
Začala si uvědomovat, že svou vysněnou lásku asi opravdu nikdy nepozná. Když si najde mladší zajíčky, kteří ji uspokojí a udělají šťastnou, všechno se dostane ven a ztratí tak pěknou řádku kamarádek.
"Jak je to jen možné mě nazývat kurvou, courou? Takže když si ženská zaplatí sex na jednu noc, je to kurva, coura, ale když si zaplatí chlap ženu na jednu noc, je to jen zoufalec uspokojující své potřeby? Je to normální?" ptala se Klára sama sebe, ale odpovědi se jí nedostávalo.
Od té doby, co na tom byla Klára hodně špatně uplynuly čtyři měsíce. Jediné, co o ní vím je to, že své peníze investovala do cesty do Finska, kde konečně ve svých necelých padesáti letech našla opravdovou lásku, a to finskou ženu ve středním věku, která ji dává to, co hodně dlouhou dobu hledala. Po delší prodlevě jsem s ní opět v kontaktu a to, co o ní vím, je dostačující - konečně zamilovaná a spokojená žena, která si nepotřebuje platit sex na jednu noc a je pyšná na své hodnoty, kterých dosáhla. Žena, která potkala opravdovou lásku, a to osobu, která je stejného pohlaví jako ona. Dostává od ní všechno to, co se jí nikdy nedostávalo. Lásku, něhu a hlavně spokojenost. Kláře (není to její pravé jméno, jak už jsem říkala) přeji jen ty nejkrásnější časy prožité po boku určitě také šťastné ženy, protože setkat se s Klárou a povídat si s n í- to opravdu stojí zato!!
